Články, zajímavosti, návody, adresy, odkazy

Zdeněk Drvota, návody

• 04. 09. 2009 Zdeněk, Drvota: ASCII verze Star Wars IV
  telnet towel.blinkenlights.nl
• 17. 01. 2008 Zdeněk, Drvota: Nastavení PSPad – Multizvýrazňovač ASP
  Nastavení -> Nastavení zvýrazňovačů, na jednu z volných pozic dole vybrat ASP (obrázek nastavení).
  Potom Nastaveni -> Nastavení programu -> Multizvýrazňovač, v této kartě nastavit v Pro <%...%> použít a ze seznamu vybrat ASP, Otevírat v multizvýrazňovači: zaškrtnout <%...%> (obrázek nastavení).
• 14. 11. 2007 Zdeněk, Drvota: Aktivace osobních webových stránek na student.upce.cz
  Návod na zprovoznění webových stránek na osobním studentském účtu na Univerzitě Pardubice. Ukázka Ing. Zdeněk Drvota: http://student.upce.cz/~zddr0569/

Články z jiných webů, od jiných autorů

• 19. 01. 2008 Wagner, Vladimír: Přesnost atomových hodin, GPS a teorie relativity
  Kapitán tam zapsal své měření, vypočetl podle chronometru zeměpisnou délku a ještě ji překontroloval dříve změřenými hodinovými úhly. Potom mi řekl: "Pane Aronnaxi, jsme na 137 stupních 15 minutách západní délky." Jules Verne: Dvacet tisíc mil pod mořem.
• 30. 11. 2009 Handl, Jiří: Dobrá rada nad zlato
  Pokud umíte zapnout počítač (ano, teď trochu přeháním), může se vám lehce stát, že vás okolí začne považovat za počítačového experta. A z toho vyplývá obrovské množství dotazů na nejrůznější záludnosti IT oblasti.
• 30. 04. 2009 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Počítače Amiga a zvukový čip Paula
  V dnešním pokračování seriálu o architekturách počítačů bude popsán princip přehrávání zvuků i vícekanálové hudby na počítačích Amiga obsahujících čip Paula, jenž vlastní přehrávání i mixování zvuků značným způsobem zjednodušuje. Taktéž si popíšeme princip hudebních modulů (MOD).
• 23. 04. 2009 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Zvukové čipy osmibitové éry: dokončení
  V dnešní části seriálu o architekturách počítačů si popíšeme přehrávače hudby určené pro zvukový čip AY-3-8910 (YM2149) a dále se budeme zabývat popisem dalšího zvukového čipu používaného v osmibitových domácích počítačích i herních konzolách. Bude se jednat o zvukový čip SN76489 využitý například v počítačích firmy Sharp.
• 16. 04. 2009 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Práce se zvukovým čipem AY-3-8910 (YM2149)
  V dnešní části seriálu o architekturách počítačů dokončíme popis zvukového čipu AY-3-8910 známého též pod označením YM2149 (inovovaná verze vyráběná firmou Yamaha). Řekneme si, jakým způsobem je s pomocí tohoto čipu generovaný zvuk a nakonec si také uvedeme některé ukázky hudby vytvořené "ayčkem".
• 09. 04. 2009 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Zvukový čip AY-3-8910 (YM2149)
  Třetím zvukovým čipem z éry osmibitových počítačů, který si popíšeme, je čip AY-3-8910 firmy General Instrument (GI), později vyráběný i firmou Yamaha pod označením YM2149. Tento čip byl součástí osmibitového ZX Spectrum 128K, herních konzolí Vectrex a Intellivision či 16/32bitového počítače Atari ST.
• 02. 04. 2009 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: SID: minulost, současnost a budoucnost
  V dnešní části seriálu o architekturách počítačů dokončíme popis legendárního čipu SID. Řekneme si, jakým způsobem lze využít kruhovou modulaci (ring modulation), výstupní filtry a vstup externího zvukového signálu. Taktéž si popíšeme některé ze současných využití SIDu, například SIDStation, HardSID či MSSIAH.
• 26. 03. 2009 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Počítače Commodore a legendární čip SID
  V dnešní části seriálu o architekturách počítačů se budeme věnovat popisu zvukového čipu SID (Sound Interface Device), jenž byl v minulosti součástí osmibitových počítačů firmy Commodore (včetně samotného C64) a i dnes se s tímto čipem můžeme setkat v několika specializovaných syntetizérech (SidStatiton).
• 19. 03. 2009 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Zvukový čip POKEY
  V dnešní části našeho pravidelného seriálu o architekturách počítačů si podrobněji popíšeme schopnosti zvukového čipu POKEY (přesný kód obvodu je C012294). Tento čip byl použit prakticky ve všech osmibitových počítačích Atari, také v herních konzolích této firmy a v mnoha herních automatech.
• 12. 03. 2009 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Zvukové subsystémy počítačů
  V dnešní části seriálu o architekturách počítačů si popíšeme základní způsoby generování zvuků a hudby, jež byly použity na domácích a osobních počítačích. Vývoj různých zvukových subsystémů byl velmi zajímavý - v minulosti vznikly například dnes již legendární čipy SID, AY-3-8910, POKEY či PAULA.
• 05. 03. 2009 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: General MIDI a formát souborů SMF
  V dnešní části seriálu o architekturách počítačů si popíšeme interní strukturu formátu souborů SMF, které většinou mívají koncovku .mid. Tyto soubory jsou používané pro ukládání, přenos a přehrávání jednostopé i vícestopé hudby na různých systémech, včetně běžných osobních počítačů vybavených zvukovým čipem.
• 26. 02. 2009 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Rozhraní MIDI na osobních počítačích II
  Dnešní část seriálu o architekturách počítačů navazuje na část předchozí, ve které byly uvedeny základní informace o rozhraní MIDI. Dnes si popíšeme význam všech typů zpráv, které jsou popsány ve specifikaci MIDI a také si řekneme, co znamená termín General MIDI (GM).
• 19. 02. 2009 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Rozhraní MIDI na osobních počítačích
  V dnešní části seriálu o architekturách počítačů si popíšeme další rozhraní, se kterým se můžeme (nejenom) na osobních počítačích setkat. Jedná se o rozhraní standardu MIDI, které lze použít jak pro propojení několika elektronických hudebních nástrojů, tak i dalších typů zařízení, například barevné hudby.
• 12. 02. 2009 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Gameport na osobních počítačích
  V dnešní části seriálu o architekturách počítačů si popíšeme takzvaný gameport. Jedná se o dnes již poněkud zastaralý typ rozhraní, které je určeno pro připojení analogových joysticků a ovladačů typu paddle, později i MIDI. Gameport však lze využít i pro čtení různých čidel či napájení externích zařízení.
• 29. 01. 2009 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Přenos dat po universální sériové sběrnici
  Dnes si v našem článku popíšeme jednotlivé typy paketů, které jsou použity pro řízení přenosu dat i pro vlastní přenos užitečných informací mezi jednotlivými uzly připojenými k universální sériové sběrnici (USB). Také si řekneme, jak lze zařízení převést do režimu spánku a posléze ho opět vzbudit.
• 22. 01. 2009 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Komunikační protokol universální sériové sběrnice
  V dnešní části našeho seriálu o architekturách počítačů si popíšeme komunikační protokol použitý universální sériovou sběrnicí (USB) při přenosu dat i řídicích kódů. Také si popíšeme fyzickou a linkovou vrstvu této sběrnice, včetně způsobu kódování jednotlivých bitů, adresování zařízení a podobně.
• 15. 01. 2009 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Universální sériová sběrnice (USB)
  V dnešní části seriálu o architekturách počítačů se budeme zabývat v současnosti velmi populární universální sériovou sběrnicí (USB). Jedná se o externí sběrnici (ovšem s hvězdicovou a nikoli sběrnicovou topologií), která byla navržena s ohledem na co nejsnazší připojení externích zařízení k počítači.
• 08. 01. 2009 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Komunikace po sériové sběrnici I2C
  V dnešní části seriálu o architekturách počítačů si popíšeme, jakým způsobem spolu mohou komunikovat zařízení připojená na sériovou sběrnici I2C (Inter-Integrated Circuit). S touto sběrnicí se můžeme setkat i v běžných osobních počítačích; jednou ze známých implementací je kanál DDC.
• 30. 12. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Externí sériové sběrnice SPI a I2C
  Ve čtyřicáté třetí části našeho seriálu o architekturách počítačů si popíšeme princip dvou externích sériových sběrnic používaných (i když v poněkud nenápadné formě) jak v běžných osobních počítačích, tak i v mnoha průmyslových zařízeních. Jedná se o sběrnici SPI a sběrnici I2C.
• 18. 12. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Sběrnice RS-422, RS-423 a RS-485
  V dnešní části seriálu o architekturách počítačů si popíšeme tři typy externích sběrnic, které se poměrně často využívají v průmyslu. Jedná se o sběrnice typu RS-422, RS-423 a RS-485 (uvádím zde starší, ale všeobecně známé značení), pomocí nichž je možné přenášet data až do vzdálenosti větší než jeden kilometr.
• 11. 12. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Komunikace pomocí sériového portu RS-232C podruhé
  V dnešní části seriálu o architekturách počítačů dokončíme téma sériové komunikace pomocí standardního portu RS-232C. Řekneme si, jakým způsobem lze řídit přenos dat, a to jak pomocí signálů DTR/DSR či RTS/CTS, tak i programově - většinou s využitím řídicích ASCII znaků označovaných kódy X-ON a X-OFF.
• 04. 12. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Komunikace pomocí sériového portu RS-232C
  Ve čtyřicáté části seriálu o architekturách počítačů si ukážeme, jakým způsobem se dá se sériovým portem pracovat na běžném osobním počítači. Popíšeme si i zapojení kabelů sériového portu, od těch nejjednodušších se dvěma vodiči až po kabely umožňujícími řízení toku dat pomocí handshakingu.
• 27. 11. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Sériový port RS-232C
  V dnešní části seriálu o architekturách počítačů si popíšeme sériový port (RS-232C), který byl původně používán pro připojení terminálů k serveru (buď přímo či přes modem), posléze se však působnost jeho nasazení dosti podstatným způsobem rozšířila, a to i na domácích a osobních počítačích.
• 26. 11. 2008 Krčmář, Petr: VirtualBox jako řešení pro server
  O virtualizačním nástroji VirtualBox jsme psali již několikrát. Pro většinu uživatelů je to program pro desktopovou virtualizaci, který má příjemné klikací rozhraní, a na server se proto příliš nehodí. Nedávno vydaná nová verze se ale přiblížila serverovému využití tím, že nabídla možnost ovládání z příkazové řádky.
• 23. 11. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Linuxová kancelář a další drobty
  V našem seriálu pro začátečníky jsme už zmínili všechny nejpoužívanější součásti kancelářských balíků. Zbývá zmínit součásti, které se nepoužívají tak masově, přesto mohou výrazně pomoci při určitých činnostech. Řeč může být o grafickém editoru, programu na tvorbu schémat či správci projektů.
• 20. 11. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Rozšířené režimy paralelního portu podle IEEE 1284
  V dnešní části seriálu o architekturách počítačů dokončíme popis práce s paralelním portem. Řekneme si, jakým způsobem je možné paralelní port použít pro obousměrný přenos dat (data lze přenášet buď po čtyřech bitech nebo dokonce po celých bajtech), i jakou technologií jsou řešené paralelní porty ECP a EPP.
• 16. 11. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Linuxová kancelář a správci databází
  Ve chvíli, kdy dojde na kancelářské programy, jistá skupina lidí se neobejde bez těch, které by jim pomohly lépe zacházet s větším množstvím dat. Někteří se uchýlí k tabulkovému procesoru, v určité chvíli to však už není možné, protože to přestává být únosné a pohodlné. Pak přicházejí pomoci databázoví správci.
• 13. 11. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Paralelní port a rozhraní Centronics
  V dnešní části seriálu o architekturách počítačů si popíšeme paralelní port. Ukážeme si jak běžné způsoby použití tohoto portu pro komunikaci s tiskárnami a přenos dat, tak i připojení různých typů vlastních zařízení, například digitálních senzorů, A/D a D/A převodníků či textových a grafických LCD.
• 11. 11. 2008 Vojtaj, Jaromír: Přechod na Linux: další užitečné aplikace
  O problematice přechodu z Windows na Linux se hodně píše a diskutuje, tak jsem se rozhodl, že se do věci vložím popisem svých vlastních zkušeností. Chtěl bych, aby články byly prospěšné pro začínající nebo váhající, kterým by mohly při jejich nelehkém rozhodování o Linuxu být ku pomoci.
• 09. 11. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Linuxová kancelář a prezentace dat z počítače
  Dnešní díl našeho začátečnického seriálu nebude primárně zaměřen na uživatele z řad domácích uživatelů. Počtou si spíše studenti, případně lidé, kteří mají na starosti nějakou specifickou oblast obchodu, až se mi chce říci manažeři. Řeč bude o prezentování např. výsledků z počítače před nějakým publikem.
• 06. 11. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Externí sběrnice a porty
  V dnešní části seriálu o architekturách počítačů se začneme zabývat problematikou komunikace počítače s vnějšími zařízeními či dalšími počítači. Postupně si popíšeme jak některé historické způsoby připojení, například sériový a paralelní port, tak i USB, rozhraní FireWire či externí sběrnice používané v průmyslu.
• 02. 11. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Linuxová kancelář a pomocníci cifršpionů
  Existuje program, díky kterému se v dávných dobách počítačového pravěku přeměnil osobní počítač z hračky pro pár nadšenců na uznávaný pracovní nástroj. Program se jmenuje VisiCalc a byl to první tabulkový procesor. Ten je dnes nezbytnou součástí každé účtárny. Co nám na tomto poli nabízí linuxová kancelář?
• 30. 10. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Interní sběrnice PCI Express
  V dnešní části seriálu o architekturách počítačů si popíšeme současného favorita mezi sběrnicemi určenými (nejenom) pro osobní počítače. Jedná se o sběrnici nazvanou PCI Express, která v dnešních počítačích úspěšně nahrazuje jak původní univerzální sběrnici PCI, tak i minule popsaný AGP.
• 26. 10. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Linuxová kancelář a zpracování textu
  V minulém díle jsme nakousli problematiku „kancelářské krysy“ tedy někoho, kdo sedí v kanceláři a má k dispozici počítač s Linuxem. Dnes se podíváme konkrétněji na možnosti, které se mu nabízejí při zpracování textu. Éra klasických psacích strojů je nenávratně pryč. Kdo by je používal, když jsou dnes počítače všudypřítomné?
• 24. 10. 2008 Štrauch, Adam: Mutt: e-mail z příkazové řádky
  Množství e-mailových schránek a Asus Eee, na kterém se nejčastěji pohybuji, mě donutilo jednat, co se týče správy pošty. Klienti jako Mozilla Thunderbird se v prvních dnech používání ukázali jako velmi nepohodlní, a tak jsem se rozhodl prozkoumat možnosti správy e-mailů z příkazové řádky.
• 23. 10. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Accelerated graphics port (AGP) a sběrnice PCI-X
  V dnešní části seriálu o architekturách počítačů bude popsán interní port označovaný zkratkou AGP, včetně jeho zvláštních režimů a funkcí, jež přispívají k dosažení co nejlepšího využití přenosového pásma. Také si řekneme, jaké typy sběrnic se postupně vyvinuly z původní univerzální sběrnice PCI.
• 19. 10. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Linuxová kancelář teoreticky
  Počítač slouží v mnoha případech především jako velmi užitečný pracovní nástroj. Velmi často je využíván v kanceláři, kdy vám pomůže zastat mnoho rozličných a jinak komplikovaných administrativních úkonů. Může nám v tom pomoci i počítač poháněný linuxovým operačním systémem? Ale jistě!
• 16. 10. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Podrobnější popis sběrnice PCI
  Ve třicáté třetí části našeho seriálu o architekturách počítačů budou popsány různé varianty PCI sběrnic, včetně jejich vzájemných kombinací. Detailně se také zaměříme na zevrubný popis komunikace mikroprocesoru s jednotlivými zařízeními (přídavnými kartami), jež jsou na PCI sběrnici připojené.
• 12. 10. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Instant messaging pro začátečníky aneb klienti pro IM sítě
  V předchozím díle seriálu jsme začátečníkům představili nejznámější a asi nejpoužívanější sítě pro instant messaging. Záměrně jsem se vyhýbal vyjmenovávání programů, které můžete využít, protože o nich napíšu dnes. Není to nejkompletnější výběr všeho dostupného, spíše seznam programů, od kterých můžete začít.
• 09. 10. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Sběrnice VESA Local Bus a universální sběrnice PCI
  Ve třicáté druhé části seriálu o architekturách počítačů si popíšeme nechvalně známou lokální sběrnici VESA Local Bus a především pak velmi úspěšnou universální sběrnici PCI i koncept Plug and Play, který se na běžné pracovní počítače dostal právě díky tomuto typu sběrnice.
• 05. 10. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Instant messaging pro začátečníky aneb IM sítě
  Mnoho lidí samozřejmě ví, že internet se jako médium používá především k návštěvě stránek a k posílání e-mailů. Mnoho z nich však zjišťuje, že e-mail v mnoha případech není tak rychlý a bezprostřední, jak by bylo záhodno. Pokud jste mezi nimi, nahlédněte do dalšího dílu našeho začátečnického seriálu.
• 02. 10. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Sběrnice v domácích a osobních počítačích
  V dnešní části seriálu o architekturách počítačů se budeme zabývat popisem sběrnicových systémů, s jejichž pomocí se ke dvěma základním jednotkám počítače (mikroprocesoru a operační paměti) připojují další zařízení, například řadiče pevných disků, grafický a zvukový subsystém, síťové rozhraní atd.
• 28. 09. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Mozilla Thunderbird a jeho doplňky
  Pokud jako začátečník zakotvíte u poštovního programu z titulku, dříve či později zjistíte, že některé chybějící funkce lze do tohoto programu celkem snadno doplnit. Podobně jako se dají rozšířit funkce Mozilla Firefoxu, lze to ze stejné stránky provést i pro Thunderbird. Co je k dispozici?
• 24. 09. 2008 Bednář, Vojtěch: Cisco a Jabber: svatba křivky se žárovkou
  Oznámení o tom, že síťový gigant Cisco hodlá koupit společnost Jabber, zabývající se vývojem a implementací stejnojmenného protokolu pro Instant Messaging, je dalším důvodem k vášnivým diskuzím. A další velkou šancí pro open source. Přinese spojení otevřeného Jabberu a Cisca nový vítr do IM plachet?
• 25. 09. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Technologie flash pamětí a způsoby jejich využití
  V dnešní části našeho pravidelného seriálu o architekturách počítačů si blíže popíšeme technologie flash pamětí (někdy označovaných jako mžikové nebo bleskové paměti), včetně rozdílu mezi zapojením paměťových buněk typu NAND a NOR. Také si řekneme, ve kterých oblastech se paměti typu flash používají.
• 21. 09. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Mailujeme s Linuxem
  Kromě prohlížení obsahu webových stránek je jednou z nejčastějších úloh, pro kterou využíváte internet, psaní e-mailů. Psát je můžete s využitím internetového prohlížeče pomocí tzv. online klientů, my se však zaměříme na programy, které máte přímo nainstalovány v počítači, na tzv. offline klienty. Začátečníci to určitě ocení.
• 18. 09. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Nevolatilní paměti
  V dnešní části seriálu o architekturách počítačů se budeme zabývat takzvanými nevolatilními paměťmi. Ty mají své nezastupitelné místo v prakticky všech moderních počítačích, dnes dokonce jeden typ nevolatilních pamětí (mžikové paměti) pro některé aplikace nahrazuje diskety či pevné disky.
• 11. 09. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Vývoj optických pamětí: od DVD k Blu-ray
  V dnešní části seriálu o architekturách počítačů dokončíme problematiku „rotujících“ optických pamětí. Popíšeme si technologie zapisovatelných a přepisovatelných DVD: DVD-R, DVD-RW, plusové i mínusové varianty a DVD-RAM. Poté se pustíme do moderního nástupce DVD - optických médií typu Blu-ray.
• 07. 09. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Vylepšené prohlížení s Firefoxem
  Když jsem se v minulém článku pro začátečníky zmiňoval o prohlížečích a číslo jedna jsem přiřadil prohlížeči Mozilla Firefox, neopomněl jsem zmínit i jeden z důvodů všeobecné oblíbenosti – užitečné doplňky. Ty umožňují rozšířit prohlížeč o mnoho nových funkcí. Dnes si o nich řekneme něco víc.
• 04. 09. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Následovníci kompaktních disků: DVD
  V dnešním pokračování seriálu o architekturách počítačů si popíšeme další typy "rotujících" optických pamětí založených na záznamu a následném čtení binárních dat pomocí laserového paprsku. Konkrétně se bude jednat o lisovaná média DVD, používaná pro distribuci videa i pro přenos dalších digitálních dat.
• 31. 08. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Začátečníkův rádce – internetové prohlížeče
  Ve druhé fázi našeho začátečnického seriálu se pokusíme věnovat tomu, jaké aplikace máme v Linuxu k dispozici k plnění určitých úloh, protože přesně tak začátečníci pracují. První úlohou určitě bude prohlížení internetu. Stále více a více služeb je dnes dostupných na internetu a online a bez prohlížeče se neobejdeme.
• 28. 08. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Následovníci lisovaných kompaktních disků
  V dnešní části seriálu o architekturách počítačů se budeme věnovat popisu zapisovatelných a přepisovatelných kompaktních disků, tj. optickým médiím typu CD-R a CD-RW. Také si uvedeme faktory, které snižují životnost informací zapsaných na tato média - ta je totiž kratší než u lisovaných disků.
• 24. 08. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Seriál pro začátečníky – shrnutí
  Tak dnes bych chtěl trochu bilancovat. Je to již více než půl roku, co každou neděli najdete na Rootu nový díl začátečnického seriálu. Dostali jsme se do fáze, kdy zahájíme přechod k tématům spíše úkolovým a je záhodno si vše shrnout.
• 19. 08. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Optické paměti
  Zatímco v předchozích částech seriálu o architekturách počítačů jsme si popisovali především paměti založené na optickém a magnetooptickém principu, dnes si řekneme, jakým způsobem fungují optické paměti, zejména kompaktní disky, včetně vysvětlení výroby lisovaných CD.
• 17. 08. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Jak si poradit s nelinuxovým programem v Linuxu?
  Možná se dostanete do nouze, kdy nebudete schopni nalézt náhradu za určitý program, případně nebudete schopni použít nic jiného než konkrétní nelinuxový program, zvláště pokud jste linuxový začátečník a dané problematice prostě nerozumíte. Existuje několik celkem snadných způsobů, jak problém vyřešit.
• 15. 08. 2008 Štrauch, Adam: LVM: Praktické ukázky
  V minulém díle jsme si popsali, jak to v LVM chodí, a teď je čas na předvedení, jak se s LVM pracuje. Ukážeme si, jak vytvořit jednotlivé volume groupy a logical volumy, jak s nimi pracovat, měnit jejich velikost, vytvářet snapshoty a také jak obnovit data. Povíme si něco o tom, jak se LVM aktivuje a nakousneme bezpečnost dat.
• 14. 08. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Magnetooptické disky
  V dnešní části seriálu o architekturách počítačů se budeme věnovat velmi zajímavému způsobu trvalého zápisu a čtení binárně zakódovaných informací, při kterém jsou využívány magnetooptické mechaniky, jimž byla v poměrně nedávné minulosti věnována značná pozornost a jsou dodnes používány.
• 10. 08. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Původně linuxové programy?
  Při přímém srovnání svobodných aplikací v různých systémech se můžete dočkat překvapení. Leckdy si uživatelé ani neuvědomí, že jejich oblíbená aplikace nemá od počátku svůj původ v jejich operačním systému a že sem byla naroubována.
• 07. 08. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Současnost a budoucnost pevných disků
  V dnešní části seriálu o architekturách počítačů budou popsány technologie, které významným způsobem umožnily zvýšit kapacity moderních pevných disků a současně snížit jejich poruchovost a zmenšit velikost. Kromě toho si také řekneme, jaké existují limity pro další zmenšování pevných disků.
• 05. 08. 2008 Štrauch, Adam: Úvod do LVM
  Od jádra 2.4 je tu s námi dynamická správa diskových oddílů známá jako LVM (Logical Volume Management). Jedná se o nástroj, díky kterému můžeme jednoduše pracovat s diskovými oddíly a nemusíme se ohlížet na fyzické rozložení prostoru na discích. LVM se dneska používá hlavně na serverech, ale najde si svou cestu i na desktop.
• 03. 08. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Když se řekne repozitář
  Obvyklou odpovědí na začátečníkovu otázku, jak získat potřebnou aplikaci, je doporučení, aby si nainstaloval příslušný repozitář. K dispozici jich je však nabízeno několik a při nepochopení jejich koncepce se může stát, že váš systém se začne chovat „divně“ či přestane fungovat úplně.
• 31. 07. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Magnetické paměti s rotujícím médiem
  V dnešním pokračování seriálu o architektuře počítačů si popíšeme již dosti dlouhou a na důležité události bohatou historii disketových mechanik i pevných disků. Řekneme si něco o vývoji klasických disket, jejich konkurentů, ale také si představíme prapradědečka pevných disků a jeho vnuky a pravnuky.
• 28. 07. 2008 Štrauch, Adam: Velký test osmi linuxových souborových systémů
  Tento test si klade za cíl prověřit praktické použití jednotlivých linuxových souborových systémů a ukázat, který se hodí pro kterou práci nejvíce. Podrobili jsme 8 souborových systémů patnácti testům, které by měly simulovat skutečné použití disku a souborového systému. Pojďme se podívat na výsledky.
• 27. 07. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Instalace software na jeden „klik“
  Minule jsme zmínili možnosti instalace programů do jednotlivých distribucí a posteskli si nad tím, že z pohledu běžného uživatele vlastně neexistuje jednotný systém instalace programů do linuxových distribucí. Existuje však pár (zatím) okrajových projektů, které to chtějí změnit. Které to jsou?
• 24. 07. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Magnetické paměti pro trvalý záznam dat
  Od dnešní části našeho seriálu o činnosti mikropočítačů se začneme zabývat dalším rozsáhlým a přitom zajímavým a stále aktuálním tématem - technologiemi magnetických pamětí, především páskových mechanik, disketových jednotek a pevných disků. Posléze se zaměříme i na paměti optické a magnetooptické.
• 20. 07. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Instalace programů v linuxových distribucích
  Když se jednou utvrdíte v tom, že funkce vašeho operačního systému vám nepostačují, začnete hledat způsob, jak do systému dostat nový program. Způsobů je několik. Od toho nejméně přívětivého přes ten ideální až po ty, které jsou velmi jednoduché, ale nejsou tolik univerzální jako ostatní.
• 17. 07. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Vyrovnávací paměti a optimalizace programů
  V dnešní části seriálu o činnosti mikropočítačů si vysvětlíme základní principy optimalizací programů s ohledem na činnost vyrovnávacích pamětí (cache memory), jejich asociativity a v neposlední řadě také strategii alokace bloků.
• 14. 07. 2008 Štrauch, Adam: Ext4: evoluční souborový systém
  Po dvou letech vývoje se souborový systém ext4 pomalu stabilizuje, sami vývojáři mu svěřují svá data a je pomalu na čase se podívat co všechno nás čeká, protože jej budeme zřejmě potkávat čím dál častěji. Nejedná se o žádná převratná vylepšení, ale spíše evoluci v navýšení výkonu a spolehlivosti.
• 13. 07. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Kompozitní správce Compiz
  V našem začátečnickém seriálu už jsme zmínili všemožné správce oken či desktopová prostředí, ale ještě nepadla zmínka o patrně nejefektnější variantě – o kompozitních správcích. Možná se to může trochu zdát jen jako „frajeřinka“, ale nakonec poznáte, že se s nimi desktop používá velmi komfortně.
• 10. 07. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Architektury vyrovnávacích pamětí
  V dnešní části našeho seriálu o mikropočítačích a jejich funkcích si vysvětlíme, jakým způsobem pracují některé nejtypičtější konfigurace vyrovnávacích pamětí (cache memory). Zejména si popíšeme a rozebereme vliv asociativity vyrovnávacích pamětí a strategie přidělování bloků na celkový výkon počítače.
• 08. 07. 2008 Qlman, Max: Oprava UPS – to se jen tak nevidí!
  Pozáruční oprava zálohového zdroje APC Back-UPS 600. Popis závady: po výpadku neudrží napájení, pravděpodobně již chcípla baterie.
• 06. 07. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Desktopová prostředí: mimo střední proud
  Každý začátečník, který se dostal k tomu, aby si vybral své desktopové prostředí, které bude ve své linuxové distribuci používat, je ze začátku zcela ohromen tím, kolik různých produktů si může vybrat. Obvykle si však vybere KDE nebo GNOME. Nicméně existují i další, a ty si dnes společně představíme.
• 03. 07. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Vyrovnávací paměti (cache)
  Vzhledem k tomu, že rychlost mikroprocesorů roste díky stále platnému Mooreovu zákonu rychleji než rychlost dynamických pamětí (především při náhodném přístupu), používají se v prakticky všech moderních počítačích vyrovnávací paměti (cache), jejichž princip si dnes popíšeme.
• 29. 06. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: GNOME: nejznámější aplikace
  Náš začátečnický seriál doputoval k popisu desktopového prostředí GNOME. Minule jsme se zmínili o GNOME jako takovém a na dnešek jsme si nechali některé známé aplikace pro GNOME určené. Podobně jako v prostředí KDE, má i GNOME některé aplikace integrované, jiné pro svůj běh GNOME vyžadují.
• 26. 06. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Trvalé a přechodné chyby pamětí DRAM
  V dnešní části našeho seriálu o funkcích jednotlivých součástí počítačů si přiblížíme problematiku chyb, které vznikají v paměťových čipech. Konkrétně se budeme zabývat dynamickými paměťmi DRAM. Řekneme si, jaké typy chyb se mohou v těchto pamětech vyskytnout a jakým způsobem je lze detekovat.
• 22. 06. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: GNOME: lehké představení
  Tento díl našeho začátečnického seriálu bude pro tentokrát hovořit o desktopovém prostředí GNOME. Prapůvodní impuls pro to, proč vzniklo, byla snaha vytvořit nového konkurenta pro KDE, který měl problém s využíváním nesvobodné knihovny. Je to však dnes stále „jen“ pouhá alternativa či náhražka za KDE?
• 19. 06. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Práce se synchronními a asynchronními DRAM
  V dnešní části seriálu o funkcích jednotlivých součástí počítačů si ukážeme, jakým způsobem se pracuje s různými typy dynamických pamětí (DRAM). Popíšeme si jak asynchronní, tak i synchronní dynamické paměti (včetně technologií DDR a DDR2). U asynchronních pamětí si ukážeme režimy FP a EDO.
• 15. 06. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Vylepšení KDE pro začátečníky
  Je jasné, že pokud ke svému počítači přilnete, časem se začnete pokoušet si jej nějak zkrášlit dle vlastního vkusu. Cílem je odlišit se od jiných uživatelů, abyste mohli jednoznačně své dítko identifikovat. KDE k tomu nabízí dekorace oken, pozadí na plochu, barevná schémata nebo ikony. Kde je získat?
• 12. 06. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Statické a dynamické paměti
  V následující části našeho technického seriálu o funkci počítačů a jejich jednotlivých částí si vysvětlíme princip práce statických pamětí s náhodným přístupem (SRAM) a také princip dynamických pamětí (DRAM), které v současnosti tvoří základ operačních pamětí prakticky všech počítačových systémů.
• 05. 06. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Technologie operačních pamětí
  Kromě mikroprocesorů jsou nedílnou součástí prakticky všech dnešních počítačů i operační paměti, jejichž popisem se začneme v dnešní části seriálu o funkci počítačů podrobněji zabývat. Nejprve si řekneme, jaké technologie pamětí se používaly v minulosti a posléze se dostaneme až k moderním pamětem typu DRAM.
• 29. 05. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Techniky zvýšení výpočetního výkonu počítačů
  V dnešní části seriálu o činnosti počítačů se opět budeme zabývat některými technikami, které se používají pro zvýšení výkonu mikroprocesorů nebo celých procesorových systémů. Řekneme si základní informace jak o urychlení činnosti jednoho mikroprocesoru, tak i způsobech paralelního zapojení procesorů.
• 28. 05. 2008 Krčmář, Petr: Spojte několik souborových systému do jednoho s mhddfs
  Navýšení diskové kapacity pouhým přidáním disku je v Linuxu zhola nemožná věc. Někdy ale prostě potřebujete snadno spojit několik disků a sečíst jejich kapacitu. Pokud nepoužíváte Solaris a ZFS, budete potřebovat nějaké nové řešení. Jedno takové jednoduché s rychlé si představíme – je jím mhddfs.
• 25. 05. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Co je to desktopové prostředí?
  Když používáte Linux, hodně lidí se vás ptá, jakou distribuci používáte. Stále více lidí se však ptá, jaké desktopové prostředí používáte, případně padne dotaz na okenního správce. Desktopové prostředí není typickou věcí, kterou by se mohl chlubit pouze Linux. Ale právě Linux nabízí velké množství variant.
• 22. 05. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Techniky zvýšení výkonu mikroprocesorů 2
  V dnešní části seriálu o funkci počítačů budeme pokračovat v popisu různých metod, kterými se výrobci snaží zvýšit výpočetní výkon mikroprocesorů i víceprocesorových systémů. Popíšeme si superskalární architekturu, členění počítačů do kategorií SISD, SIMD, MISD a MISD i takzvané prediktory skoků.
• 21. 05. 2008 Kováč, Martin; Letkovský, Alexander: Spúšťame Linux aplikácie priamo pod Windows
  Ulteo Virtual Desktop je riešením, ako bez bootovania či klasickej virtualizácie spúšťať Linux aplikácie z Windows.
• 19. 05. 2008 Bednář, Vojtěch: Linux do vaší základní desky
  Jeden z významných výrobců základních desek pro PC, Asus, se rozhodl své produkty vybavovat také Linuxem. Do moderních základních desek se tak dostává prastarý koncept vestavěného operačního systému. Ten známe například z osmibitů, do kterých se automaticky přidával BASIC. Udělá Linux díru do trhu PC?
• 18. 05. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Instalace linuxové distribuce (teoreticky)
  Už víte, že linuxových distribucí je velké množství a popisovat proces instalace byť pro ty nejpoužívanější by bylo obrovsky náročné. Rozhodl jsem se tento díl našeho seriálu sice věnovat instalaci, ale spíše v úrovni teoretické. Pokusím se přehledně uvést kroky, které vás mohou dovést k úspěšnému cíli.
• 16. 05. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Techniky zvýšení výpočetního výkonu mikroprocesorů
  V dnešní části seriálu o funkci počítačů si vysvětlíme, jakými technikami je možné zvyšovat výpočetní výkon mikroprocesorů. Ukážeme si například použití zřetězeného zpracování instrukcí, explicitního i paralelního zpracování instrukcí, podporu pro běh více vláken i mikroprocesory s více jádry.
• 11. 05. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Čím je Linux specifický?
  Už i v průběhu předchozích dílů jsme narazili na to, že jsou některé zákonitosti, které se příznivcům jiných operačních systémů mohou jevit jako podivné či zavádějící. Nebo jsou to také věci, které některým lidem mohou bránit v tom, aby začali nad používáním Linuxu vůbec uvažovat. Co mám na mysli?
• 09. 05. 2008 rucnik.ic.cz: AKCE: Ručníkový den – 25. května. Pocta Douglasi Adamsovi (1952 - 2001).
  Pokud jde o ručníky, Stopařův průvodce po Galaxii o nich říká hned několik věcí. Ručník je skutečně kolosálně užitečná součást výbavy hvězdného stopaře. Především má značnou praktickou cenu - můžete se například do něj zabalit, aby vám nebylo zima, když poskakujete napříč chladnými měsíci planety Jaglan Beta. Můžete na něm ležet na zářivých, mramorovým pískem vystlaných plážích Santraginu V a vdechovat opojné výpary z jeho moří. Můžete na něm spát pod hvězdami, jež tak rudě září na planetě pouští, Karkrafúnu. Můžete ho použít jako plachtu, až poplujete na maličkém voru po proudu drsné řeky Moth, můžete ho namočit pro boj zblízka, nebo si jím zahalit hlavu, abyste necítili jedovaté pachy žravé obludy Blátotlačky z Traalu a nestřetli se s jejím pohledem (je to nepředstavitelně tupé zvíře, myslí si, že když ji nevidíte, nevidí ani ona vás - blbá jak tágo, ale zato značně žravá). Když jste v úzkých, můžete jím signalizovat o pomoc. No, a samozřejmě se jím také můžete utřít, pokud vám po tom všem ještě připadá dost čistý.
  
• 02. 04. 2008 Piťha, Petr: Velká iluze českého školství
  Ve středu 2. dubna 2008 u příležitosti zahájení Pedagogických dnů na Univerzitě Hradec Králové vystoupil prof. PhDr. Petr Piťha, CSc., s přednáškou „Velká iluze českého školství“, která se okamžitě stala jedním z nejvyhledávanějších současných textů o povaze školního vzdělávání u nás: Kopíruje se, přeposílá e-maily a lavinovitě šíří ze sborovny do sborovny.
• 04. 05. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Jaký Linux nainstalovat?
  Pokračování našeho seriálu se dostává do fáze, kdy už jsme probrali to, co vlastně Linux znamená a co by vás mohlo na začátku vaší linuxové cesty trápit. Nezodpověděli jsme ale jednu zcela základní a možná pro začátečníky prostou otázku. Jakou distribuci byste vlastně doporučili začátečníkovi?
• 03. 05. 2008 Potůček, Jan: Oresi: Parazitovat na nás můžete, ale jenom pozitivně
  O zásadním nepochopení fungování diskusních fór, internetové reklamy a Internetu vůbec. V rozhovoru pro Lupu odpovídají obchodní ředitel Oresi Ladislav Jelen a právní zástupce této společnosti Jaroslav Drahovzal.
• 02. 05. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Architektury mikroprocesorů
  V jubilejní desáté části seriálu o funkci počítačů si popíšeme některé typické architektury mikroprocesorů, zejména architektury označované téměř magickými zkratkami RISC, CISC či MISC. Řekneme si také, jaké přednosti a zápory jednotlivé architektury mají z hlediska jejich dalšího vývoje.
• 29. 04. 2008 legalne.snadne.net: Jak se bránit digitální tmě
  Tato stránka vznikla jako reakce na protipirátskou kampaň společnosti Microsoft: "Nečekejte, až se Váš digitální smět ponoří do tmy!". Jsem totiž přesvědčen, že této "digitální tmě" se dá vyhnout i jiným způsobem než kupováním licencí této společnosti. Jde to celkem jednoduše a i zdarma, stačí přejít na jiný operační systém. V dnešní době již je řada alternativ a záleží na preferencích každého uživatele, kterou si zvolí.
• 27. 04. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Jak získat Linux?
  Přijdete ke kamarádovi a ten má spuštěný počítač. Pracuje s ním, brouzdá na internetu a ukazuje vám nějaké programy. Vše se vám líbí a tak seberete odvahu a požádáte jej o CD, abyste mohli mít i doma stejné prostředí. Kamarád vypálí CD a to vám dá. Není to nezákonné? Tohle přece nemůže myslet vážně!
• 24. 04. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Co se Benderovi honí hlavou
  V deváté části seriálu o architekturách počítačů dokončíme popis instrukční sady našeho jednoduchého cvičného mikroprocesoru. Popíšeme si také instrukce pro manipulaci se zásobníkem, instrukce NOP, HALT a IRET. Nakonec si také vysvětlíme princip přerušovacího systému mikroprocesoru.
• 23. 04. 2008 SFF, Beneficus: Sir Arthur C. Clarke - přemítání a loučení
  Video, které vám přinášíme s anglickým i českým transkriptem v rámci "Týdne s Arthurem C. Clarkem", natočil tento velikán a skvělý spisovatel sci-fi o Vánocích 2007. I když se mělo jednat o pouhou videozdravici pro přátele a blízké, Clarke se s nimi loučil. O tři měsíce později ve svém domě na Srí Lance zemřel. Je to jeden z mnoha důkazů jeho vizionářství a doufejme, že to byl ten nejsmutnější.
• 20. 04. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Proč Linux, když jej nikdo nepoužívá?
  Nejeden začátečník si položí otázku: Proč vlastně používat systém, který je minimálně rozšířený. Pohledem do statistik pak zjistí, že MS Windows systémy používá 89 % procent počítačů, kolem 5 % je uživatelů s Mac OS X a na Linuxu běží jen něco kolem 2 % počítačů. Má to vůbec smysl, se zajímat o Linux?
• 17. 04. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Další instrukce zpracovávané v Benderově hlavě
  V osmé části seriálu o architekturách počítačů si řekneme, jakým způsobem je možné načítat konstanty do pracovních registrů mikroprocesoru, popíšeme si instrukce pro přesun registrů z a do operační paměti, instrukce pro skok a návrat z podprogramu a na závěr bitové rotace a aritmetický posun.
• 13. 04. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Speciální linuxové distribuce
  Minule jsme se v seriálu pro začátečníky bavili o live distribucích. Na závěr jsem zmínil, že existují i některé speciální. Ty jsou na řadě dnes. Potřebujete proměnit svůj počítač v DVD přehrávač, herní konzoli, speciální diagnostický nástroj nebo zálohovací zařízení? Pak můžete využít některou z nich.
• 11. 04. 2008 Krčmář, Petr: Používáte GNU/Linux nebo jen Linux?
  Velmi často a už také velmi dlouho se vedou nekonečné spory o tom, zda používat plný a správný název GNU/Linux nebo jen zkrácený Linux. Téměř každý čtenář diskusí se už setkal s někým, kdo hájil jednu ze stran. Co si o problému myslí zakladatelé obou projektů Richard Stallman a Linus Torvalds?
• 10. 04. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Učíme trpaslíky počítat podruhé
  V sedmé části seriálu o architekturách počítačů si řekneme, které logické instrukce je možné provádět v aritmeticko-logické jednotce. Především se ale budeme zabývat problematikou porovnávání dvou hodnot uložených v pracovních registrech a součinností porovnávacích instrukcí s podmíněnými skoky.
• 06. 04. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Živé linuxové distribuce
  Pokud jste minule nabyli dojmu, že byste ten Linux chtěli konečně poznat, ale že nejste dost stateční na jeho instalaci, měl bych pro vás řešení: My linuxáci jej označujeme termínem „live CD“. Jedná se o unikátní možnost, jak Linux vyzkoušet a zároveň nic nemusíte dlouze neinstalovat či složitě nastavovat.
• 03. 04. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Učíme trpaslíky počítat
  V šesté části seriálu o architekturách počítačů si popíšeme, jakým způsobem se provádí základní matematické operace v aritmeticko-logické jednotce mikroprocesoru. Také si vysvětlíme význam příznakových bitů Carry flag a Zero flag, které hrají velký roli jak při počítání, tak při programování podmínek.
• 30. 03. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Softwarové licence: Linuxové distribuce letmým začátečnickým pohledem
  V dnešním díle našeho seriálu určeném výhradně pro začátečníky budeme poprvé postaveni před realitu linuxového života. Abyste s ním mohli začít, čeká vás hned na úvod jedna z nejtěžších voleb. A protože je to volba zásadní, může svým způsobem ovlivnit i to, zda se vám Linux bude či nebude líbit.
• 27. 03. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Činnost mikroprocesoru, aneb jde to i bez trpaslíků
  V dnešní části seriálu o architekturách počítačů si vysvětlíme, jakým způsobem pracuje mikroprocesor. Především si (s využitím animací) ukážeme postup načítání instrukcí z operační paměti a jejich provádění za pomoci řadiče, aritmeticko-logické jednotky, pracovních registrů a pomocných registrů.
• 25. 03. 2008 Čížek, Jakub: Ani sto superpočítačů nestačilo ve hře go na člověka
  Ani sto sesíťovaných superpočítačů nedokázalo porazit člověka v go, zřejmě poslední klasické strategické deskové hře, u které počítače nejsou schopné porazit její nejsilnější hráče.
• 23. 03. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Softwarové licence: Tivo, SCO a ti druzí
  V minulém článku jsme se zabývali detailnějším popisem některých licencí a vůbec jsme si vysvětlili, jak takové licence vlastně fungují a jak chrání tvůrce programů, kteří se rozhodli svěřit se pod její ochranu. Navíc bych se rád zmínil o nejkřiklavějších případech, které se v souvislosti s licencemi objevily.
• 20. 03. 2008 Dočekal, Daniel: Jak se dělá phishing
  Snahy zmást klienty České spořitelny jsou staré už více jak dva měsíce. A z počáteční frekvence pár phishingových e-mailů za týden se v březnu tato aktivita přehoupla přes stovku e-mailů týdně. Jde o praktický příklad toho, jak nebezpečný a obtěžující může být současný největší problém na Internetu - phishing kombinovaný se spamem a malwarem. Jaké šance proti němu mají banky a policie?
• 20. 03. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Pohled do nitra mikroprocesoru
  V dnešním článku spolu podnikneme cestu do hlubin a seznámíme se s vnitřním uspořádáním mikroprocesorů. Vzhledem k tomu, že se v dalších článcích budeme zabývat všemi činnostmi, které se v mikroprocesorech provádí, bude ukázán i návrh jednoduchého mikroprocesoru, na kterém budou všechny funkce vysvětleny.
• 19. 03. 2008 Felagund, Finrod: ROZHLEDNÍK: Jak se bránit hackerům?
  Protože se poslední dobou šíří i vcelku věrohodné podvodné maily nabádající uživatele, aby se přihlásili do internetbankingu České spořitelny, řekl jsem si, že by nebylo od věci sepsat základní návod jak poznat bezpečně, zda je stránka podvodná či nikoliv.
• 27. 09. 2007 Krčmář, Petr: Většina vývojářů odmítá používat GNU GPL 3
  Licence GNU GPL verze 3 je už několik měsíců na světě. Jejímu vydání předcházelo mnoho komplikací, silná kritika a technické problémy. Nyní však už nic nebrání jejímu nasazení v praxi. Nebo snad ano? Nový průzkum mezi vývojáři ukázal, že většina projektů i jednotlivých vývojářů odmítá licenci používat.
• 09. 08. 2007 Krčmář, Petr: Creative Commons: modulární licenční skládačka
  Uživatelé open source jsou jedni z mála lidí, kteří se skutečně zajímají o softwarové licence. Většina čtenářů Roota zřejmě podrobně sleduje licenci GNU GPL a alespoň přibližně zná její podmínky. GNU GPL ovšem není jedinou licencí. Creative Commons má podobné možnosti, ale její modularita nabízí mnohem víc.
• 16. 03. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Jak je to vlastně s tou svobodou programů?
  Jako linuxový zelenáč se člověk často může cítit zmaten. Jeden z hlavních argumentů proto, proč používat Linux, se často uvádí - protože je svobodný. Jak je ta svoboda myšlena? Znamená to, že ostatní systémy nejsou svobodné? Jde o to, za jakých podmínek lze se systémem pracovat a jaká práva a povinnosti mám.
• 13. 03. 2008 Kilby, Jack: Relay Computer Two
  Počítač postavený z elektromechanických relé.
• 13. 03. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Od logických obvodů k mikroprocesorům
  V dnešní části seriálu o vnitřní struktuře počítačů si popíšeme základní prvky použité při výstavbě mikroprocesorů a dalších integrovaných obvodů, například řadičů sběrnice či pevných disků. Jedná se o kombinační a sekvenční logické obvody. Také si řekneme, jakou technologií jsou obvody vytvořeny.
• 11. 03. 2008 Stěhule, Pavel: Korelované vnořené dotazy: proč nepoužívat a čím nahradit
  Korelované poddotazy zásadně rozšiřují funkcionalitu SQL. Je ale třeba zároveň říci, že zpracování SQL dotazu obsahující korelovaný poddotaz je poměrně náročné. Navíc prakticky ve všech případech existují efektivnější způsoby, jak danou úlohu vyřešit lépe a bez korelovaného poddotazu.
• 03. 12. 2007 Stěhule, Pavel: [ ( LEFT|RIGHT [ OUTER ])| INNER ] JOIN v SQL
  Outer join (left nebo right) je pravděpodobně nejkomplikovanější část příkazu SELECT - alespoň pro začátečníky. Jakmile tuto klauzuli zvládnou, tak zvládli SQL. Jsou tu ještě pasti v podobě korelovaných poddotazů. Těm se ale lze vyhnout, zato spojování tabulek je denním chlebem skoro každého kodéra.
• 09. 03. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Linuxové pojmy v kostce
  Každá skupina stejně smýšlejících lidí si po čase vytvoří nějaký ten druh slangu a začne rozumět často používaným pojmům. Pak se tito uživatelé nechápavě dívají na to, že jim někdo nerozumí. Protože je Linux využíván takzvanou komunitou uživatelů, je jasné, že i zde nalezneme specializovanou terminologii.
• 06. 03. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: V počítači jsou jen jedničky a nuly
  Takřka všechny moderní počítače jsou založeny na logických členech (hradlech), které pracují pouze se dvěma stavy: pravda/nepravda, ano/ne, 0/1. V dnešním článku o funkci počítačů se tedy budeme zabývat dvojkovou číselnou soustavou, Booleovou algebrou a logickými operátory i jejich vztahy k logickým členům.
• 04. 03. 2008 Lutonský, Marek: Dokumentární film: Geocaching a život geocachera
  Během třináctiminutového filmu získáte základy geocachingu. Zjistíte, co tato hra obnáší, jak se vlastně hraje, jaké jsou hlavní zásady a pravidla. Stačí se dívat a poslouchat.
• 02. 03. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Linux? Neznám!
  Druhý díl našeho seriálu pro naprosté začátečníky vezme na přetřes linuxovou tematiku takřka od podlahy. Pokusím se vám vysvětlit, co je to vlastně Linux, kdy a proč vznikl a proč jej lidé vlastně používají. Abyste totiž něco mohli dobře používat, je dobré se seznámit se základními údaji.
• 29. 02. 2008 Woodgears: Marble adding machine – dřevěný počítač
  Ukázka funkce sčítání ve dvojkové soustavě pomocí dřevěného počítače.
• 27. 02. 2008 Tišnovský, Pavel: Co se děje v počítači: Jak pracuje počítač?
  Tento delší článek je určen pro ty uživatele počítačů, které zajímá, jak počítače ve skutečnosti pracují, tj. co se uvnitř počítačů děje. Nejdříve si popíšeme von Neumannovu i Harvardskou architekturu, roli aritmeticko-logické jednotky, řadiče, operační paměti i vstupní a výstupní zařízení.
• 24. 02. 2008 Vít, Svatopluk: Linux pro zelenáče: Kdo je zelenáč a proč by se mohl zajímat o Linux?
  Pokud jste někdy četli nějakou knihu od Karla Maye, víte, kdo je to zelenáč. Obvykle je takto označován člověk nezkušený. V našem případě je to člověk, který nemá příliš zkušeností s osobním počítačem, ale je dostatečně zvídavý na to, aby se zajímal o Linux. Začíná nový seriál pro linuxové zelenáče!
• 21. 02. 2008 Přibyl, Adam Covex: Jak události mění Linux
  Linux je systém unixového typu. To už jste věděli? Ale co kdybych napsal, že Linux byl systém unixového typu? Horší, což. Není to tak horké, ale přece – víte, co je to událost? A co je event? Znáte zaklínadla moderního Linuxu jako dbus, inotify, udev nebo HAL? Vítejte ve světě linuxových událostí.
• 16. 02. 2008 Studio Lacerta: Typoglosy: Times New Roman
  V 29. čísle časopisu Typo si můžete přečíst historii jednoho z nejznámějších písem, o němž mají většinou ponětí i ti největší typoanalfabeti – Times New Romanu. Krátkou ukázku přikládám a jako tip dodávám, že v čísle následujícím, které vychází v únoru, najdete podobnou historii dalšího slavného písma – Helvetiky (z pera Pavla Zelenky).
• 11. 02. 2008 IBM: IBM a LINUX
  IBM aktivně pracuje s komunitou otevřených zdrojů a přináší relevantní technologie a zkušenosti, aby pomohla vylepšit Linux, definovat standardy a rozšířit Linux pro podporu podnikových aplikací.
• 08. 02. 2008 Svoboda, Michal: Perličky: práce se seznamy
  Volné pokračování seriálu Perličky z let 2001 a 2002 o programovacím jazyce Perl je určeno především programátorům pokročilým v obecné teorii programování, případně jiném jazyce a zároveň začátečníkům až mírně pokročilým v jazyce Perl. V dnešním díle si ukážeme, jak Perl nahlíží na seznamy, pole a hashe.
• 07. 02. 2008 Krčmář, Petr: Nový TrueCrypt 5.0 s grafickým rozhraním pro Linux
  Linuxová varianta programu TrueCrypt byla dlouho ochuzena o grafické rozhraní. To od použití odrazovalo běžné uživatele. Včera byla konečně vydána dlouho očekávaná pátá verze, která kromě grafiky nabízí také podstatně jednodušší instalaci, vyšší bezpečnost a méně problémů při aktualizaci jádra.
• 23. 01. 2008 Kováčik, Matúš: Zettabyte File System: súborový systém budúcnosti
  Súborový systém ZFS, na rozdiel od bežne známych súborových systémov, pridáva do jadra operačného systému medzivrstvu, ktorá zabezpečuje mapovanie logických sektorov súborového systému na fyzické umiestnenie dát na dátových médiách, a to nie len na úrovni jedného média, ale aj medzi rôznymi diskami.
• 13. 01. 2008 redakce Živě: Systémy: Virtualizace na 3 způsoby
  O virtuálních strojích již slyšel asi každý. Někteří by s virtualizací rádi začali experimentovat, ale neví, odkud začít a co se od toho dá očekávat. Proto jsme se rozhodli za vás otestovat tři virtualizační programy umožňující vytvoření a provozování virtuálního stroje. Konkrétně VMware Server, Virtual PC 2007 a XEN 3.1, přičemž všechny tři nástroje jsou k dispozici zdarma.
• 11. 01. 2008 Hromadová, Miroslava: ASTRO: SETI@home – hledání mimozemských civilizací
  Nejdéle běžící a zároveň nejznámější a nejpoužívanější projekt SETI@home – pátrání po radiových signálech mimozemských civilizací znovu „ožívá“. Způsobil to příliv nových dat z vylepšeného radioteleskopu Arecibo. Projekt proto nyní potřebuje více osobních počítačů a příznivců, kteří pomohou zpracovávat data.
• 10. 01. 2008 Pivoda, Miroslav: Rozptylují notebooky studenty, nebo jim pomáhají?
  Hledají studenti při výuce prostřednictvím svých osobních notebooků na internetu podpůrné argumenty k probírané tématice nebo spíše porno? Nebo pracují na něčem úplně jiném?
• 08. 01. 2008 Holčík, Tomáš: CES živě: Co ukázal Bill Gates (video)
  Úvodní přednáška Billa Gatese na CESu byla netrpělivě očekávaná a nakonec to byla i legrace. Podivejte se na videa. Poslední den Billa Gatese v práci.
• 07. 01. 2008 Sedlák, Jan: Britští studenti budou muset doma povinně vlastnit internet
  Náklady na studia neustále rostou, ve Velké Británii však tento trend nejspíše zajde ještě dále. Tamní vláda chce totiž donutit rodiče středoškolských studentů k tomu, aby do svých domácností povinně zavedli internetové připojení. Jako hlavní argument zástupci návrhu předkládají skutečnost, že rozdíl mezi výsledky studia bohatých a chudších žáků činí až deset procent.
• 02. 01. 2008 Sedlák, Jan: Hraním počítačových her se dají vydělat milióny
  Americký progamingový zpravodajský server GotFrag.com opět vyvrátil veškeré fámy ohledně škodlivosti neustálého vysedávání u počítače a hraní her, alespoň tedy v jednom směru.
• 07. 06. 1983 Post, Ed: Opravdoví programátoři nepoužívají Pascal
  Píše se rok 1983, začíná doba nástupu strukturovaného programování a programovacího jazyka Pascal, který začal vytlačovat do té doby hojně používaný Fortran či Cobol. Osobní počítač kategorie IBM PC dosud nespatřil světlo světa. Zde začíná příběh "Opravdoví programátoři nepoužívají Pascal", který byl publikován firmou Datamation a pojednává o tak zvaných "Pojídačích koláčů".

Návody, texty z jiných webů, od jiných autorů

• 12. 11. 2008 Krčmář, Petr: Návod: jak jednoduše a rychle na IPv6?
  Uvažovali jste už, že byste začali používat IPv6? Čím dál častěji se hovoří o tom, že staré adresy dojdou a je na čase začít situaci řešit. Že váš poskytovatel IPv6 nenabízí a tunely vám přišly příliš komplikované? My vám nabízíme velmi jednoduchý návod, díky kterému budete na IPv6 za pár minut.
• 03. 11. 2008 Štrauch, Adam: Hrátky z řádky: dialog
  Minulý týden jsme se podávali jak je možné ve skriptech vytvořit jednoduchý dialog, pro lepší orientaci uživatele. K představeným Qt a GTK variantám dnes přidáme ještě zástupce čistě textových dialogů, který je pro podobné skripty vhodnější alternativou než nabíhající okna. Výsledek je přitom podobný.
• 29. 10. 2008 Štrauch, Adam: Hrátky z řádky: KDialog a Zenity
  Skriptujeme-li v bashi nebo podobném jazyce, brzo zjistíme, že nemáme moc možností jak pracovat s okny a jejich obsahem. Někdy se hodí udělat malý dialog, kde si může uživatel vybrat třeba možnosti instalace a nebo jen chceme jednoduše vybrat nějakou volbu. Pro tyto případy tu máme řadu nástrojů, z nichž Zenity a KDialog jsou nejznámější.
• 22. 09. 2008 Krčmář, Petr: Hrátky z řádky: komprese a dekomprese
  Komprese a dekomprese souborů patří téměř k dennímu chlebu uživatele (nejen) unixového operačního systému. Řada uživatelů se při tom bojí ovládání (de)kompresních utilit z řádky. Není na nich ale nic složitého a po krátkém zaškolení budete umět i vy tyto veledůležité programy využít.
• 08. 09. 2008 Macek, Petr: Hrátky z řádky: alias, DOS, netrc a další
  Po delší době se opět setkáváme u pondělních hrátek z černé řádky. Dnes si ukážeme užitečný příkaz alias a také to, jak si s ním usnadnit práci. Dále pak budeme pracovat se soubory ze starého DOSu, usnadníme si práci pomocí souboru .netrc a na závěr přidáme pár hezkých netříděných tipů.
• 16. 06. 2008 Macek, Petr: Hrátky z řádky: zpátky do historie
  Historii příkazů jsme probírali, dnes si ji rozebereme trošku víc. Máte například možnost si nastavit, co do historie ukládat a neukládat, rychlé spouštění z historie... Vše se týká bash, v jiných shellech se s historií pracuje jinak.
• 19. 05. 2008 Macek, Petr: Hrátky z řádky: tr, sed, awk a ti další
  V dnešním povídání opustíme zajímavé ssh a podíváme se na některé užitečné příkazy, které se nám hodí pro práci s textem. Ukážeme si třeba tr, sed, awk, cut a samozřejmě to, co dokáží dohromady a k čemu se dají využít.
• 12. 05. 2008 Macek, Petr: Hrátky z řádky: ssh v praxi
  V předchozím článku jsme si popsali základy použití šifrovaného protokolu ssh. Dnes si ukážeme praktické příklady toho, jak můžeme ssh zajímavě využít v běžném provozu. Naučíme se tak například používat ssh agenta, vyměníme si klíče s komerčním SSH a budeme bezpečně přenášet data mezi stroji.
• 05. 05. 2008 Macek, Petr: Hrátky z řádky: používáme ssh
  Vzdálené ovládání počítače pomocí ssh je v unixovém světě jistě nejpoužívanější způsob. Jeho výhodou je nenáročnost na zdroje a především rozšířenost. Dnes si ukážeme, jak se takové ssh správně používá, jak se přihlašovat pomocí klíčů a také třeba to, jak použít ssh k zálohování dat ze serveru.
• 28. 04. 2008 Čížek, Jakub: Search Commands: Když nemáte rádi Office 2007
  Nové uživatelské rozhraní Microsoft Office 2007 nejednomu uživateli zamotalo hlavu. Namísto lišty s ikonami zde našel pás karet. Mnohé další funkce jsou pak schované pod velkou ikonou v levém horním rohu. Nejenom těmto uživatelům vyšli vstříc programátoři z Microsoft Office Labs, když uvedli drobný doplněk Search Commands. Webové stránky doplňku Search Commands pro Microsoft Office 2007 http://www.officelabs.com/projects/searchcommands/Pages/default.aspx
• 28. 04. 2008 Bojar, Ondřej: Hrátky z řádky: Mírně partyzánské triky
  V dnešním díle se podíváme na několik nástrojů a nápadů, jak bojovat v binárním světě textovými nástroji. Jak totiž jistě víte, Unix vznikl a dlouho byl vyvíjen jako systém pro práci s textem. Několik dalších tipů se pak týká hranice mezi jádrem a uživatelskými procesy, kde můžete leccos zjistit.
• 27. 04. 2008 Polesný, David: Fígle pro vyhledávač Googlu
  Naučte se vyhledávač Googlu využívat naplno. Vyhledávejte pomocí zvláštních funkcí a využívejte skryté služby vyhledávače.
• 21. 04. 2008 Bojar, Ondřej: Hrátky z řádky: tenký led - skripty generují skripty
  Ve většině stávajících dílů jsme se snažili omezit rizika chyb v shellových skriptech. Dnes zmíníme možnosti, jak si naopak efektivně na problém náhodnými překlepy naběhnout. Skripty totiž samozřejmě mohou generovat skripty.
• 14. 04. 2008 Macek, Petr: Hrátky z řádky: find to najde
  Dnes se vracíme k hledání. Celý díl bude věnován příkazu find. Ten je velmi mocný, jak dále uvidíte, umožní nám víc než jen hledání. Find prochází adresářovou strukturu a dokáže nad soubory provádět různé užitečné akce.
• 07. 04. 2008 Bojar, Ondřej: Hrátky z řádky: pomocné soubory a zamykání
  V dnešním díle se podíváme na problém pomocných (nebo chtete-li dočasných) souborů a zamykání souborů. Popíšeme si, jak správně vyrobit pomocný soubor, jak se naopak obejít bez pomocných souborů a také jak na zamykání souborů v bashi.
• 31. 03. 2008 Pecina, Martin; Březina, David: Písmová anatomie 1.0
  Při recenzování nových písem jsme pocítili silnou potřebu přehledné a jednoznačné terminologie popisující části písem.
• 31. 03. 2008 Macek, Petr: Hrátky z řádky: Hledání s locate, whereis a grep
  O hledání souborů by se dalo napsat několik dílu našeho seriálu. Dnes si ukážeme pouze základní programy. Na závěr si představíme program nmap, který umožňuje například prozkoumat TCP/IP porty nebo zjistit, co je v síti živé.
• 26. 03. 2008 Ťavoda, Pavel: Editor Vim efektívnejšie po druhýkrát
  Vzhľadom na veľmi pozitívne reakcie na predchádzajúci článok som sa rozhodol napísať pokračovanie, v ktorom sa opäť naučíme, ako niektoré veci v editore VIM riešiť efektívnejšie a lepšie. Tentokrát sa zameriame na prácu s oknami, bufframi a záložkami, formátovanie textu, značky, vzdialené príkazy a ďalšie.
• 25. 03. 2008 Bojar, Ondřej: Hrátky z řádky: Kouzla s adresáři
  V dnešním článku nás po malinko nudném úvodu čeká sbírka užitečných triků pro práci s adresáři. Naučíme se rychle přepínat adresáře v bashi, manipulovat s cestami, používat aliasy a schránku na adresáře a podíváme se i na ssh.
• 17. 03. 2008 Bojar, Ondřej: Hrátky z řádky: první krůčky při programování v Bashi
  V dnešním díle se podíváme na základy práce s proměnnými a příkazy pro řízení běhu skriptu (if-then-else, for, while). Bash se pro vás tak nepopiratelně stane plnohodnotným programovacím jazykem. Jak však bylo možná vidět i v dřívějších ukázkách, na řadě míst vás drobný překlep snadno dostane do velkých potíží.
• 13. 03. 2008 root.cz: Linux: Dokumentační projekt – LDP 4
  Čtvrté vydání populární bible Linuxu.
• 13. 03. 2008 root.cz: Open-source licence – LDP 4
  Texty licencí GPL, LGPL, FDL anglicky a česky.
• 10. 03. 2008 Macek, Petr: Hrátky z řádky: Na neznámém stroji a hrátky s časem
  Dnes se podíváme na několik příkazů, které nám pomohou při prvním přihlášení na nám dosud neznámý vzdálený počítač. Dále se podíváme na pravidelné spouštění úloh pomocí démona cron a na závěr si pohrajeme s přesným časem.
• 11. 03. 2008 faq.linux.cz: Často kladené dotazy v konferenci linux@linux.cz
  Odpovědi na často kladené otázky v konferenci linux@linux.cz dostupné též jako newsová skupina cz.comp.linux. Základní informace o konferenci (jak se přihlásit, jak se odhlásit, zaměření konference, meta-faq a další) najdete na základním linuxovém serveru www.linux.cz na stránce věnované konferenci http://www.linux.cz/mailing-list/.
• 10. 03. 2008 Wikipedia: Logická struktura disku – Master boot record
  Master Boot Record (zkratka MBR) je prvních 512 bytů na začátku disku (sektor 0). Je zde umístěn zavaděč systému, volitelně i identifikátor disku, ale hlavně také tabulka rozdělení disků na oddíly (partition table).
• 10. 03. 2008 Wikipedia: Logická struktura disku – Diskový oddíl
  Diskové oddíly (anglicky partition) slouží k rozdělení fyzického disku na logické oddíly, se kterými je možné nezávisle manipulovat.
• 03. 03. 2008 Bojar, Ondřej: Hrátky z řádky: Návratové hodnoty
  Minulé díly nás naučily přesměrovávat vstupy a výstupy, příkazovou řádku a proměnné do roury a opačně. Dnešní díl se podívá podrobněji na návratovou hodnotu procesu a kombinace procesů právě na základě návratových hodnot.
• 25. 02. 2008 Bojar, Ondřej: Hrátky z řádky: kombinace procesů podruhé
  Základní přesměrování už umíme: standardní a chybový vstup a výstup z nebo do souboru, spojení programů (výstup na vstup) rourou. Podívejme se, jak je to s dalšími typy vstupů a výstupů a možnostmi převádět jeden na druhý.
• 18. 02. 2008 Macek, Petr: Hrátky z řádky: prompt, file, at a další
  V minulém díle jsme se více věnovali teorii, dnes se zase vrátíme k praxi. Ukážeme si několik úprav promptu, konečně se dostaneme ke slíbeným souborům, na závěr si ukážeme program at pro plánované spouštění úloh a něco více o iftop.
• 15. 02. 2008 Microsoft: Microsoft Office Binary (doc, xls, ppt) File Formats
  Microsoft po letech tahanic zveřejnil specifikace svých binárních formátů doc, xls a ppt (pro verze 97 – 2007).
• ??. ??. 2008 Buivenga, Jos: Exljbris – Free Fonts
  A jéje, řeknete si, těch je přece na webu fůra. Je, avšak málokterý má parametry profesionálního fontu. Jednou z mála výjimek je web exljbris – fontotéka opentypových písem od Jose Buivengy. Prohlédněte si písma Delicious, Fontin, Fontin Sans, Tallys, Fertigo, Diavlo & Anivers. Zejména Diavlo na mě vystrčil růžky coby nápaditý titulkový font...
• ??. ??. ???? Polakovič, Jaroslav "Dero": IE-Brouci
  IE-Brouci jsou určeni převážně začínajícím a mírně pokročilým kodérům (X)HTML a CSS, kteří jsou často zaskočeni atypickým chováním v současnosti nejrozšířenějšího prohlížeče – tím je Internet Explorer. A právě Explorer a chyby, to jsou ta dvě slova, která k sobě v očích webmasterské veřejnosti neoddělitelně patří. Mluvím-li o chybách, mluvím nejen o zjevných programových nedostatcích (např. Peekaboo), ale i o odklonu od současných specifikací (Box Model). Tento web by Vám měl podat jasné odpovědi na typické problémy, na které můžete při ladění stránek narazit.
• 20. 11. 2005 Polakovič, Jaroslav "Dero": typografie.dero.name
  Web, který je zaměřen výhradně na problematiku typografie na internetových stránkách.
• 12. 02. 2008 Ťavoda, Pavel: Editor Vim efektívnejšie
  Pri sledovaní niektorých používateľov pri práci s editorom Vim mám niekedy pokušenie upadnúť do mdlôb. Na druhej strane mi je jasné, že veľa ľudí má chybné návyky, pretože im nemal kto ukázať efektívnejšiu cestu. Nakoľko tento editor využívam už viac ako 12 rokov, myslím, že sa môžem podeliť o niekoľko rád.
• 09. 04. 2007 Krčmář, Petr: Základní základy editoru Vim
  Každý uživatel unixového systému by měl znát alespoň úplné minimum z editoru Vim, který je velmi mocný, ale především také rozšířený. Proto byste v něm měli umět alespoň otevřít, upravit a uložit soubor. Ukážeme si opravdu ty nejzákladnější základy ovládání Vim, které se můžeme naučit.
• ??. ??. 2006 Satrapa, Pavel: vim - skutečný editor textů
  vim je textový editor nevšedních kvalit. Cílem jeho autora, Brama Moolenaara, nebyl luzný vzhled či uživatelská přítulnost, ale maximální výkon. Z toho důvodu vám seznamování s vim bude trvat poněkud déle. Situaci navíc komplikuje, že ovládání, které zdědil po svém předkovi editoru vi, se diametrálně liší od toho, které je dnes považováno za standard. Dobře si vzpomínám na své počáteční reakce ve stylu "kdo mohl vymyslet takovou příšernost, vždyť se to naprosto nedá používat". Postupem času jsem si však uvědomil, že ovládání vi má logiku. Takovou věcí se může pochlubit jen málokterý z editorů.
• 11. 02. 2008 Bojar, Ondřej: Hrátky z řádky: kombinace procesů
  Jednoduché příklady přesměrování do souboru a roury spojující dva procesy už jste v našem seriálu několikrát viděli. Dnes možnosti přesměrování a kombinací procesů projdeme trochu komplexněji. Zkušení unixáři všechno tohle vědí, teď cílíme na začátečníky. I když občasné opakování nemusí škodit nikomu.
• 04. 02. 2008 Macek, Petr: Hrátky z řádky: pracujeme s logy
  V dnešním díle se podíváme na čtení log souborů a hledání v nich, představíme si programy wc, sort, du a na závěr se vrátíme k programu screen, v něm si ukážeme, jak jednoduše rozdělit obrazovku na více pracovních částí.
• 28. 01. 2008 Macek, Petr: Hrátky z řádky: mc, tail, host a další
  Podruhé se společně setkáváme u tipů a triků pro unixové systémy a jejich příkazovou řádku. Dnes se podíváme především na několik drobností, které nám ulehčí práci s populárním Midnight commanderem. Poté se více zaměříme přímo na příkazovou řádku a představíme si několik malých, ale užitečných prográmků.
• 28. 01. 2008 Wikipedia: Referenční model ISO/OSI
  Referenční model ISO/OSI vypracovala organizace ISO jako hlavní část snahy o standardizaci počítačových sítí nazvané OSI a v roce 1984 ho přijala jako mezinárodní normu ISO 7498. Kompletní text normy přijala také CCITT jako doporučení X.200.
• 21. 01. 2008 Macek, Petr: Malé hrátky z řádky
  Jak si usnadnit práci v Linuxu? Zkuste používat méně známé funkce běžně používaných programů, přidejte klávesové zkratky nebo sáhněte po šikovné utilitce. Dnes si ukážeme několik nástrojů v Midnight commanderu, lehce zabrousíme do Bashe a na závěr představíme programy mail, uuencode, last a screen.
• 17. 01. 2008 Univerzita Pardubice: Závěrečné bakalářské a diplomové práce – formální úprava a DSpace
  Vstup do digitální knihovny DSpace – Směrnice č. 13/2007 – Pravidla pro zveřejňování závěrečných prací a jejich základní jednotnou formální úpravu. OBECNÁ PRAVIDLA A DOPORUČENÍ – směrnice č. 13/2007 se vztahuje na bakalářské, diplomové, rigorózní, disertační práce odevzdané po <%=Typo_datum("1. říjnu 2007",4)%>...
• ??. ??. 2008 Farkašová, Blanka; Krčal, Martin: Projekt Bibliografické citace
  Všem uživatelům nabízíme informace o správném citování dokumentů, výukové animace, diskuzní fórum a samozřejmě nástroj na generování citací dle norem ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2, který jsme nazvali Generátor citací (nyní ve verzi 1.1). Generátor se skládá z jednotlivých modulů určených pro určitý typ dokumentu. Můžete také využít vyhledávání v již vygenerovaných citacích jiných uživatelů.
• 19. 08. 2006 minimikee: The Meaning Of The Word FUCK
  Malá lekce angličtiny.
• 11. 11. 2004 Tišnovský, Pavel: Outline editory (7)
  Dnešní část seriálu bude věnována dvojici témat. Prvním z nich je popis souborových formátů vhodných pro přenos osnovy (hierarchického textu) mezi různými aplikacemi. Druhým tématem je stručné představení aplikace FreeMind - jde o významný program Open Source vyvíjený licencí GPL, který lze použít pro "myšlenkové mapování", tedy pro činnost, kterou nelze pomocí outline editorů plnohodnotně a efektivně provádět.
• 04. 11. 2004 Tišnovský, Pavel: Outline editory (6)
  V dnešní části seriálu o outline editorech si ukážeme, jakým způsobem je možné zpracovávat hierarchicky strukturovaný text s osnovou ve dvou pokročilých a současně i programovatelných textových editorech - Emacsu a jEditu.
• 21. 10. 2004 Tišnovský, Pavel: Outline editory: The Vim Outliner (3)
  V dnešním pokračování seriálu o outline editorech nejprve dokončíme část věnovanou popisu maker TVO. Konkrétně se budeme zabývat způsobem barevného zvýraznění uživatelsky definovaných řetězců. Posléze si popíšeme dostupné možnosti uložení osnovy do vhodného externího souborového formátu.
• 14. 10. 2004 Tišnovský, Pavel: Outline editory: The Vim Outliner (2)
  Dnešní díl seriálu o outline editorech je věnován bližšímu popisu maker TVO pro textový editor vim. Zmíním se o základních i pokročilejších příkazech, které je možné při editaci osnovy použít, tvorbě hypertextových odkazů a o nastavení vlastních barev pro zvýraznění nadpisů.
• 07. 10. 2004 Tišnovský, Pavel: Outline editory: The Vim Outliner
  Celý třetí díl miniseriálu o outline editorech (editorech hierarchie) je už konečně věnován sadě maker nazvaných TVO: The Vim Outliner, která jsou určena pro známý textový editor vim. Pomocí těchto maker lze vim nakonfigurovat tak, že pracuje jako outline editor, a přitom zůstávají zachovány všechny jeho další unikátní editovací schopnosti.
• 30. 09. 2004 Tišnovský, Pavel: Outline editory: nejčastěji používané outline editory
  Ve druhém dílu miniseriálu o outline editorech si popíšeme některé nejčastěji používané outline editory, které existují jak ve formě samostatných aplikací, tak i ve formě rozšíření textových editorů a procesorů.
• 23. 09. 2004 Tišnovský, Pavel: Outline editory: úvod
  V tomto článku bych rád seznámil čtenáře s takzvanými outline editory (někdy také nazývanými editory hierarchie či hierarchické editory), které je možné použít pro zjednodušení a zpřehlednění zápisu poznámek, psaní článků, organizaci času nebo při tzv. brainstormingu.
• ??. ??. ???? Mach, Petr: Úvod do systému Linux
  Tento text vzniká na popud mé nespokojenosti se seriálem o Linuxu pro začátečníky na serveru www.zive.cz. Jsem přesvědčen, že začátečník potřebuje jiný přístup a informace, než poskytuje živě.

Adresy, odkazy

• http://www.zamzar.com/ Online konvertor souborových formátů.
• http://bellard.org/jslinux/ Emulátor s Linuxem v prohlížeči
• http://translate.google.com/ Google překladač textů.
• http://www.chmi.cz/meteo/rad/ ČHMÚ – Aktuální radarová data – počasí Pardubice.
• http://wellstyled.com/tools/dummy-cz/ Pseudo-Czech Dummy Text Generator.
• http://knihy.root.cz/ ROOT.CZ Elektronická knihovna.
• http://knihovnicka.mysteria.cz/ Knihovnička. Online vydavatelství, PDF knihy zdarma, literární freeware.
• http://www.upce.cz/priloha/kid_Drvota Stránka na katedře (Katedra informatiky v dopravě, Univerzita Pardubice).
• http://student.upce.cz/~zddr0569/ Demonstrační stránka na student.upce.cz pro výuku.
• http://sweb.cz/zdenek.drvota/ Demonstrační stránka na sweb.cz pro výuku.
• http://cisco.netacad.net/cnams/public/Login.jsp Login na Cisco Networking Academy.
• http://www.geocaching.com/ Geocaching – Groundspeak.
• http://www.geocaching.cz/ Stránky českého geocachingu.
• http://wiki.geocaching.cz/ Encyklopedie českého geocachingu.
• http://www.cesky-geocaching.com/ Český geocaching aneb geocaching česky.
• http://mail.geocaching.cz Login na Geocaching Google mail.
• http://www.makelinux.net/kernel_map Interactive map of Linux kernel.
• http://www.copyscape.com/ Search for copies of your page on the web.
• http://tineye.com// TinEye is a reverse image search engine.
• http://aa.usno.navy.mil/data/docs/RS_OneDay.php Complete Sun and Moon Data for One Day.
• http://www.w3.org/International/questions/qa-personal-names W3C - Personal names around the world
• http://gis.izscr.cz/map/ GIS IZS - vyhledávání, přejezdy, lampy...